Jan 10:22-42

Bible 21

Jsme jedno

²² Přišla zima a v Jeruzalémě se konal svátek Zasvěcení chrámu. ^{[a] 23} Ježíš se procházel v chrámě, v Šalomounově sloupoví. ²⁴ Tam ho obstoupili Židé se slovy: „Jak dlouho nás budeš napínat? Jestli jsi Mesiáš, řekni nám to jasně.“

²⁵ „Řekl jsem vám to, a nevěříte,“ odpověděl jim Ježíš. „Skutky, které dělám ve jménu svého Otce, o mně vydávají svědectví. ²⁶ Vy ale nevěříte, protože nejste z mých ovcí. ²⁷ Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě. ²⁸ Já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a z mé ruky je nikdo nevyrve. ²⁹ Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny ^[b] a nikdo je nemůže vyrvat z ruky mého Otce. ³⁰ Já a Otec jsme jedno.“

³¹ Židé tedy znovu vzali kamení, aby ho ukamenovali. ³² Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Za který z nich mě chcete kamenovat?“

³³ „Nechceme tě kamenovat za dobrý skutek, ale za rouhání,“ odpověděli mu Židé. „Jsi člověk, a děláš ze sebe Boha!“

³⁴ Ježíš odvětil: „Není ve vašem Zákoně psáno: ‚Řekl jsem: Jste bohové‘? ^{[c] 35} Jestliže ty, kteří dostali Boží slovo, nazval bohy – a Písmo nemůže být zrušeno – ³⁶ proč mě, kterého Otec posvětil a poslal na svět, obviňujete z rouhání, když jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘? ³⁷ Nedělám-li skutky svého Otce, nevěřte mi. ³⁸ Pokud je však dělám, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a věděli, že Otec je ve mně a já v něm.“

³⁹ Chtěli ho tedy opět zatknout, ale unikl jim z rukou. ⁴⁰ Vrátil se zpátky za Jordán, na místo, kde dříve křtil Jan, a zůstal tam. ⁴¹ Přicházelo tam za ním mnoho lidí. Říkali: „Jan sice neudělal žádný zázrak, ale všechno, co řekl o tomhle muži, byla pravda.“ ⁴² A mnozí tam v něho uvěřili.